Domovní řád je právní předpis, který definuje pravidla soužití občanů v domech, stanovuje práva a povinnosti osob, participujících na užívání budovy, způsoby zajištění údržby nebo služeb. Tato strohá definice v sobě obsahuje vztahy, které mnozí z nás dnes a denně prakticky zažívají a denně se s nimi potkávají, ať už z té či oné perspektivy. Je v zájmu všech, aby řešil všechny předvídatelné situace, které mohou během užívání budovy nastat. Projděme si tedy, jak by takový domovní řád měl vypadat a co může, nebo by měl, obsahovat.
Vztah nájemní je při používání budovy ten nejčastější. Právům a povinnostem zainteresovaných stran také zpravidla bývá věnováno nejvíc řádků. Právem nájemníka bývá, že je mu předán byt či prostor ve stavu způsobilém k řádnému užívání; koneckonců nezpůsobilou ruinu si těžko někdo za normálních okolností bude chtít pronajmout. Nájemce zpravidla má také právo požadovat po majiteli složitější opravy, zatímco běžnou údržbu, drobné opravy či modernizace bytu si může zajišťovat svépomocí. Naproti tomu bývá jeho povinností užívat byt či prostor pouze k danému účelu, řídit se přitom stanovami, domovním řádem a nájemní smlouvou, umožnit po předchozím upozornění vstup do bytu za účelem oprav, ručit za škody způsobené v pronajatém prostoru nebo v celé budově, nebo při ukončení nájmu předat byt vyklizený, čistý a se stejným inventářem, s jakým ho přebíral.
