Životním cyklem myslíme u stavby, analogicky k jiným věcem nebo i živým organismům, časové období, které je rámováno jejím vznikem a zánikem. Vznikem rozumíme už projektování a výstavbu, nikoliv okamžik, kdy budova konečně stojí, zánikem pak její likvidaci. Mezi těmito dvěma body je fáze užívání budovy. Nemusíme být zrovna nejostřejší tužkou v penálu facility managera, aby nám bylo jasné, že tato prostřední fáze cyklu by měla být významně delší než ty ostatní – a že pokud tomu tak není, něco je zřejmě špatně.
Hlavním cílem každého správce by měla být snaha o prodloužení životnosti stavby, aniž by se přitom neúměrně zvyšovaly náklady na její údržbu ve stavu vhodném k užívání. Lze to říct i tak, že nízké celkové náklady na provoz jsou vizitkou kvalitního facility managementu.
Všechno podléhá stárnutí. My, naše auta i stavby. Jak praví klasik – můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom vést spory, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Stárnutí budov je ovlivněno jak samotným opotřebením stavebních prvků, tak i požadavky na využití nebo vybavení objektů. Právě proto, aby se toto stárnutí aspoň trochu zpomalilo, provádí se procesy údržby a obnovy, adekvátní aktuálním požadavkům na využití budovy.
Jak zjistíme, kdy a jaká údržba se má zrovna provést? Jak se dozvíme, co se má změnit, upravit? Jak máme vědět, k čemu všemu budovu nebo její část můžeme využít a pro co už není vhodná? K tomu je zapotřebí veliká sada dat a informací. Kdo nám je poskytne? Kvalitně provedená pasportizace. Z přehledného pasportu stavby lze čerpat např. informace o termínech nutných oprav jednotlivých technických zařízení, kontrolovat termíny a provádění pravidelné údržby, plánovat opravu či modernizaci.